Nejdůležitější jídlo na svatbě je samozřejmě svatební dort. A já jsem měla jasno hned po zásnubách. Jako první, ještě než jsem začala přemýšlet o termínu, o místě nebo o šatech, tak jsem říkala Fandovi, že dort prostě musím mít bezlepkový ze Zdib. O cukrárně ve Zdibech jsem již psala články, které si můžete přečíst tady. Ale protože jsem z Liberce a svatbu jsme naplánovali na místě kousek od Liberce (konkrétně kousek nad Obřím Sudem v Lázních Libverda), tak poté, co jsem tenhle nápad představila doma, tak mě všichni odrazovali, že dort v létě nepřežije dvouhodinovou cestu autem, že se po cestě rozpadne, že není nikdo, kdo by ho v ten den dopravil, že se to časově nestihne a spoustu dalších odrazujících hororových scénářů. Také že je zbytečné, aby byl celý dort bezlepkový a že můžu mít nějaký menší bezlepkový, jen pro mě, ale ten velký svatební může být lepkový. Ale to nepřicházelo v úvahu, já jsem dost tvrdohlavá a chtěla jsem si prosadit svou. :-) Napsala jsem tedy do Cukrárny ve Zdibech a moc milá paní majitelka mi odpověděla, že vůbec nic není problém a že mi rádi udělají bezlepkový dort podle mých představ, zapůjčí chladící box, aby cestu v pohodě přežil. Teta se strejdou bydlí v Praze a ochotně se mi nabídli, že mi dort rádi vyzvednou, přivezou a na místě sestaví. Jako třešnička na dortu bylo to, že jsme se s Cukrárnou ve Zdibech domluvili na spolupráci a já jsem od nich dostala slevu.


Ve Zdibech jsem si také nechala upéct 1 kg bezlepkových svatebních koláčků, které byly všechny jenom pro mě! Zbytek, který jsme rozdávali kamarádům a známým, jsme objednávali z kavárny U Šuldy. Bezlepkové koláčky byly výborné, měla jsem 3 druhy - tvarohové, makové a ořechové. Já jsem milovník tvarohových, takže ty mi chutnaly nejvíc. Vtipná příhoda byla, že koláčky mi přivezla také teta spolu s dortem až dopoledne v den svatby. Pak mi přinesli krabici koláčků nahoru do pokoje, ve kterém jsem se připravovala a já jsem je hned začala jíst. Pak mě družičky upozornily, že není ideální dávat si zrovna ty makové, pokud si už před obřadem neplánuji znova čistit zuby... :-)


Dort vypadal božsky a také tak chutnal! Měli jsme cca 50 hostů, takže jsme se domluvili na třípatrovém dortu, který se skládal z čokoládového a čokoládového krému. Naked dorty neboli "naháči" pořád frčí a mě se moc líbí, takže to byla jasná volba. Ozdobený byl jen letním ovocem (mým nejoblíbenějším - borůvky, jahody a maliny) a také letními květinami.

Většina hostů vlastně ani nevěděla, že dort je bezlepkový a když nám ho chválili se slovy: "Tak lepší svatební dort jsme ještě nejedli...", tak jsem byla štěstím bez sebe, že se to všechno povedlo. Že byl v pořádku dovezen na místo a sestaven, že přežil dlouhou cestu v horku, že vypadal nádherně a hlavně, že všem opravdu chutnal.


Protože jsem na začátku našeho vztahu začala Fandovi říkat "Zlaťák", tak takovým heslem naší svatby bylo #ZlaťáciSeBerou. A když jsem objevila, že firma Poex vyrábí svatební zlaťáky, tak jsem je okamžitě objednala na naší svatbu jako dáreček pro každého hosta. Není to stylový? :-)


 Co se týká jídla jako takového... Obřad byl ve 13 hodin a byl na stejném místě jako celý zbytek svatební oslavy. Nebyl žádný společný oběd, ale chtěli jsme vše udělat formou rautu, kde si každý může vzít kdy chce, co chce, kolik toho chce atd. V podstatě hnedka po obřadu (po gratulacích a společném focení) jsme nakrájeli dort a k tomu byl jen drobný raut (ovoce, zelenina, slané drobnosti jako šneci z listového těsta, vajíčková tlačenka atd.).



Kolem 16 hodiny se pak začal chystat velký raut, kde bylo od všeho něco - řízečky, saláty, kýta, guláš, burgery... Celý raut nám připravovala firma KNL Catering. Skvělé bylo to, že jsem si mohla v podstatě všechno objednat v bezlepkové variantě, samozřejmě za příplatek. Nakonec jsme se ale domluvili, že pár řízečků mi udělá taťka, ale že burgery necháme udělat bezlepkové. Dopadlo to tak, že v rámci všech příprav jsme na bezlepkové řízečky úplně zapomněli, ale to nakonec vůbec nevadilo, protože já jsem za to celé odpoledne snědla v podstatě jen jeden burger (a to jsem ho jedla několik hodin v kuse mezi focením, tancováním, házením kytice a povídáním si se všemi hosty - nebyl čas na jídlo). :-)


Je to už půl roku, tak snad jsem na nic důležitého, co se týká jídla, nezapomněla a snad to někomu, kdo chystá svatbu, alespoň trochu pomůže. :-)


Už se nechci vdávat znovu, protože si nechci brát nikoho jiného, ale s tímhle mým manželem a stejnou partou našich nejbližších bych si takhle krásný den zopakovala klidně každý rok minimálně jednou. :-) Byl to opravdu ten nejhezčí den mého života.